Ticho
1. Ticho láká němý chlad,
posílá ho do nálad,
do slov „Vážně tě mám ráda“
a možná i dál…
Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.
R1: Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.
2. Tichu vládne němý pláč,
nečitelný je to hráč.
Štěká ten, kdo není rváč,
dnes víc ty ho znáš.
Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.
|
R2: Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.
Chráníš svou tvář,
co já z toho mám?
Ty dál v davu cítíš se sám.
Ze střípků vět
skládáme svět.
Hlas cítím i v posledních pádech,
bere mi dech a já…
R: Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.
Chráníš svou tvář,
co já z toho mám?
Ty dál v davu cítíš se sám.
Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám |
La la laj
La la la la la la laj
La la la la la la laj
Někdy se mi zdá,
že patřím do dávný doby
Chodím sem a tam
tak, jak se cítit mám
Letím za vůní květů, cítím pláč
a každou chvíli i slunce zmizí
La la la la la la laj
potichu
La la la la la la laj
si zpívám
La la la la la la laj
pro sebe
La la la la la la laj
Někdy se mi zdá,
že patřím do jiný doby
Zatím co hledám skrýš
ty dál tiše procházíš
letím za vůní květů, cítím pláč
A slunce padá a mizí
|
No tak
La la la la la la laj
potichu
La la la la la la laj
si zpívám
La la la la la la laj
pro sebe
La la la la la la laj
La la la la la la laj
potichu
La la la la la la laj
si zpívám
La la la la la la laj
pro sebe
La la la la la la laj
La la la la la la laj
|
Z bláta do louže
1. Vím, proč lásku nezkouším,
vím, proč se jí bát.
Ráno jsem to já, večer jsme to my,
komu nechce se jen spát.
Já ale spánku se nebráním,
lítám ráda bez křídel.
Znám sliby „Nikdy tě nezraním…“
a pak úhlavní jsi nepřítel.
Jenže moudrý přísloví mi říká, že
s tebou je to jako dřív, z bláta do louže!
R: Znám chvíle, kdy mi kluci schází.
Ale bez nich je mi líp, více zářím.
Ve svých snech mám větší klid.
Vím, co říkám, bez nich je mi vážně líp.
|
2. Vím, proč lásku nezkouším,
vím, proč se jí bát.
Ráno jsem to já, večer jsme to my,
komu nechce se jen spát.
Jenže moudrý přísloví mi říká, že
s tebou je to jako dřív, z bláta do louže!
R: Znám chvíle, kdy mi kluci schází.
Ale bez nich je mi líp, více zářím.
Ve svých snech mám větší klid.
Znám chvíle, kdy mi kluci schází.
Ale bez nich je mi líp, více zářím.
Ve svých snech mám větší klid.
Vím, co říkám, bez nich je mi vážně líp!
Bez nich je mi vážně líp ….
R:
|
Ponorka
Ráno se probouzím
Někde z mlhy slyším hlas
Vstávej už je čas
Se svým snem akorát
Vstávám unavená zas
Vím, že nic nestíhám
Co mám dělat v pyžamu
Ven utíkám
Tak dělej honem honem honem letím
A čas rychle utíká
Hejbni se jako já
Dělej honem honem honem letím
Není čas si sednout
Vždyť žijeme jen jednou
Točím se dokola
A ještě něco se mi zdá
To nebudu asi já
Táta mě zavolá
Na něco pořád se mě ptá
|
Vím že nic nestíhám
Co mám dělat v pyžamu
Ven utíkám
Dělej honem honem honem letím
a čas rychle utíká
Hejbni se jako já
Dělej honem honem honem letím
Není čas si sednout
Vždyť žijeme jen jednou
Dělej honem honem honem letím
A čas rychle utíká
Hejbni se jako já
Dělej honem honem honem letím
Není čas si sednou
Vždyť žijeme jen jednou
|
Nemám na vybranou
1. Postrádám úsměv Tvůj, objetí i oči Tvé,
v dálce už ztracené.
Mně schází celý den, hezky spolu strávenej,
můj anděli bez křídel.
Proč nemůžu s Tebou být,
neumím city skrýt.
Píšu, co srdce chce a tenhle text je o lásce, co já vím...
R: Kašlu na zákazy nemám nanananana na vybranou,
chci znát čeho mám se bát.
Já vím, že slova má zůstanou nepochopená
chci znát čeho mám se bát.
|
2. Říkám, jak to vidím já
kárá mě ozvěna,
„co ta holka pořád má, přece se nevyzná“.
Zas vidím Tvoji tvář,
podivně se podívá - toho si nevšímám!
Proč nemůžu s Tebou být,
neumím city skrýt.
Píšu co srdce chce a tenhle text je o lásce, co já vím….
R: Kašlu na zákazy...
Jenže já, úsměv na rtech mám,
prostě nikdy, tohle nevzdávám!
R: Kašlu na zákazy...
|
Tenkrát
1. Tvoje ústa blízko mám
dobře vím co chtěj mi říct, možná
poprvé jsi se mnou sám a rád!
2. Pohled Tvůj nedá se číst
asi tápeš víc než já, ve snách
naše stíny lásce brání a já!
Ref: Jak mám ti říct, že mám tě blíž
než vůbec můžu chtít
snad víš co smíš, chci stoupat výš
asi má to takhle být
hvězdy stály zády k nám, tenkrát!
|
3. Letmou vůni v závratích
na tvůj ret teď pošlu spát, jak dřív
nevinná hra zdá se zvláštní, bůh ví!
4. Začlo svítat v zákoutích
pusa tvá je vzdálená je nejdál
jestli noc se zpátky vrátí se ptám!
Ref: Jak mám ti říct, že mám tě blíž
než vůbec můžu chtít
snad víš co smíš, chci stoupat výš
asi má to takhle být
hvězdy stály zády k nám, tenkrát!
5. Tvoje ústa blízko mám,
dobře vím co chtěj mi říct,
MOŽNÁ?
|
Přátelství
1. Od prvních vět,
znaly jsme svá přání nazpaměť.
Jen ty a já,
dvě holky, jedna duše bláznivá.
Vždy bez řečí,
řekly jsme si pravdu do očí.
Co mí je tví,
tak začínalo naše přátelství.
Čas to ale všechno vzal a zase běží dál.
R: Zdá se, že jedna druhé nevěří,
svoje plány a touhy už ti nesvěřím.
A není proč na pravdu si hrát.
Zdá se, že každá má dnes jiný směr,
teď už vím, život nemusí být vždycky fér.
Umí rozdávat a umí brát.
|
2. V dobrém i zlém,
se stáváš opravdovým přítelem.
I já chci víc,
chci smát se s někým jen tak bez hranic.
Kdo z vás mě ochrání, před dalším možným zklamáním?
To jen můj strach,
bije všem kámoškám na poplach.
Čas aby to všechno vzal a zase běžel dál!
R: Zdá se, že jedna druhé nevěří,
svoje plány a touhy už ti nesvěřím.
Není proč na pravdu si hrát.
Zdá se, že každá má dnes jiný směr,
teď už vím, život nemusí být vždycky fér.
Umí rozdávat…
Umí brát, naše malá velká tajemství.
Umí dát nová přátelství …
Zdá se, že jedna druhé nevěří,
svoje plány a touhy už ti nesvěřím.
Není proč na pravdu si hrát.
Zdá se, že každá má dnes jiný směr,
teď už vím, život nemusí být vždycky fér.
Umí rozdávat a umí brát.
Čas to vzal a běží dál...
|
Blíž ke hvězdám
1. Opřená v trávě
o svou dlaň právě.
Příběh s koncem nehledám…
Vzdám se hvězdám, osudům a prosbám.
A hvězda přání
se nenaklání…
Chci jen sama tvořit souhvězdí.
Nestojím o pevné zdi!
R: Blíž ke hvězdám, dál než to znám, tam blíž ke hvězdám!
Spát chvíli, být v cíli mám, blíž ke hvězdám, blíž ke hvězdám!
2. Na plátně stínů,
na modrém vínu se mi zdá,
že dnes nesvítá.
Proč hvězda přání
se nenaklání?
Chci jen sama tvořit souhvězdí.
Nestojím o pevné zdi!
R:
|
Náhoda
1. Osud dlouhý prsty má, nám karty rozdává.
Ten, co včera spával v parku, dnes vše vyhrává.
Říkám vám, kdo se náhod bál
stojí v prázdnu opodál.
2. Krok za krokem, pravá, levá – prázdný náměstí.
Z dálky kdosi volá, že si šlapu po štěstí.
Přísahám, že se nevzdávám,
stopy náhod poznávám.
R: Jenom v těch náhodách zatím číst se dá
Někdo výš než já víc ví a zná.
Za nosem stále jdou všichni náhodou
svět se v nás jak se zdá, nevyzná.
3. Že je život o náhodách to už dávno znám,
z plakátů jsi ožil, já tě v davu potkávám.
Z mých snů vstal, vedle mě teď stál
na něco se vyptával.
R: Jenom v těch náhodách zatím číst se dá
Někdo výš než já víc ví a zná.
Za nosem stále jdou všichni náhodou
svět se v nás jak se zdá, nevyzná.
Náhodou – stojím blízko tebe nedýchám…
Je záhadou, co ti mám jenom říct?
Náhodou – radši do desíti počítám…
Jen náhodou nic víc.
Krok za krokem, pravá, levá – prázdný náměstí.
Z dálky kdosi volá, že si šlapu po štěstí.
R: Jenom v těch náhodách zatím číst se dá
Někdo výš než já víc ví a zná.
Za nosem stále jdou všichni náhodou
svět se v nás jak se zdá, nevyzná.
|
Případ ztracenej
1. Kdo jsem já? Zrcadla, ptám se.
Neznámá nebo už znám se?
Řekni, jsem to já?
Kdo se zlým stránkám podobá?
Proč z velkých gest mě v zádech zamrazí,
z nesprávných cest mi lidé nohy podrazí.
Mám jen strach, že čas se ztrácí v hodinách,
já tvář už mám, jen se na mě podívej.
Jméno sám mi dej…..
R: Jsem případ bez jména,
v tomto světě ztracená.
Křič dlouze, jen pouze, co to všechno znamená.
V té chvíli jméno mi dej,
jsem případ ztracenej!
2. V síti slov čekám na náznak.
Jsi můj otazník. Ať se stane zázrak!
Řekni, jsem to já, kdo se zlým stránkám podobá?
Já však nevzdávám, to svoje prokletí
že jsem motýlem, co stejně jednou uletí.
Dnes už vím, v zrcadle svým se neztratím,
tvář už mám, jen se na mě podívej.
Jméno sám mi dej…..
R: Jsem případ bez jména,
v tomto světě ztracená.
Křič dlouze, jen pouze, co to všechno znamená.
V té chvíli jméno mi dej,
jsem případ ztracenej!
Jsem případ bez jména,
v tomto světě ztracená,
v té chvíli jméno mi dej…
Případ ztracenej.
Jsem případ bez jména,
v tomto světě ztracená.
Křič dlouze, jen pouze, co to sláva znamená.
Co to všechno znamena,
V té chvíli jméno mi dej,
jsem případ ztracenej!
|
Něco nám přejte
Dřív než vymyslím, kam své knížky uklidím
možná co já vím,
prý to zvládnem
Náhle jsme si blíž
píseň slábne
Křídou nakreslím, cestu kam až dovidím
zas o kousek líp
své sny známe
pár dnů posledních
počítáme
Rok se s rokem neloučí
jen zpívá zvon
slunce svítí do očí
s něhou
Něco nám přejte, přejte
máme svůj svět před sebou
na nové ráno, ráno
sedá strach
Něco nám přejte, přejte
někdy těsně nad vodou.
Něco nám přejte, přejte
tolikrát – než půjdem spát
Z lavic padá smích, chodbou dávno nezní křik
jeden za všechny
vzpomínáme
Náhle jsme si blíž
to se „máme“
Rok se s rokem rozloučí
už zpívá zvon
slunce svítí do očí
s něhou
Něco nám přejte, přejte
máme svůj svět před sebou
na nové ráno, ráno
sedá strach
Něco nám přejte, přejte
někdy těsně nad vodou.
Něco nám přejte, přejte
tolikrát – než půjdem spát
Něco nám přejte, přejte
máme svůj svět před sebou
na nové ráno, ráno
sedá strach
Něco nám přejte, přejte
někdy těsně nad vodou.
Něco nám přejte, přejte
tolikrát – než půjdem spát
než půjdem spát…
|
Pošli to dál
Nejsem vždycky holka s dobrou náladou
někdy se vztekám vzteky sama nad sebou
někdy mi prostě žádná barva nesedí
nevím co je mi
Chtěla bych sečíst všechny hvězdy nad hlavou
chtěla bych nebýt sama sobě záhadou
není tak lehké každé ráno vstát a jít
není snadné žít
ráno vstát a jít - vstát a jít
Pošli dááál
že je tisíc věcí, které ještě neznám
Pošli dááál
že svět se točí, když ti v noci volám
Pošli dááál
že je všechno lepší , když tě tak blízko mám
tě mám
Je to tichá pošta s tajnou adresou
někdy je zpověď možná i bez velkých slov
že dnes je dnes a zítřek radši neřeším
ještě uvidím - co já vím
ráno uvidím - co já vím
Pošli dááál
že je tisíc věcí, které ještě neznám
Pošli dááál
že svět se točí, když ti v noci volám
Pošli dááál
že je všechno lepší , když tě tak blízko mám
dááál
že se ještě někdy, někdy taky hledám
Tak to pošli dál
prý jsem stále velkou neznámou
někdy nevím kam
jindy spěchám rovnou za tebou
Ještě, že tě mám
tak to pošli dál a buď se mnou
se mnou …
aaaa áááá
Pošli dál
pošli dál, yeh
že je tisíc věcí, které ještě neznám
Pošli dááál
že svět se točí, když ti v noci volám
Pošli dááál
že je všechno lepší když tě tak blízko mám
tě mám.
|
Směj se
Neříkej, že se musím bát,
když máš zrovna strach
žiješ svůj život v refrénech,
já zas po slokách
Neříkej, že mě dávno znáš,
víš co ráda mám
Já mám svůj rock’n’roll
a víc už nevnímám
Tak směj se, snad to dokážeš
měj se rád
Smíchem, tím mi dokážeš víc
než se zdá
směj se ať jsi kdekoli,
úsměv prosím
smíchem všechno přebolí
víc nemusím
neříkej, že je dobré jít moudrým po stopách
žij si svůj život v refrénech
já zas po slokách
já se v tvé písni neztrácím
kroky dobře znám
mám svůj rock’n’roll
a víc už nevnímám
Tak směj se, snad to dokážeš
měj se rád
Smíchem, tím mi dokážeš víc
než se zdá
Směj se ať jsi kdekoli,
úsměv prosím
smíchem všechno přebolí
víc nemusím
Smích prý smutky léčí, oh la la la
léčí smutky v nás
Mám o tvůj splín péči, oh la la la
už mě trochu znáš
Tak směj se, snad to dokážeš
měj se rád
Smíchem, tím mi dokážeš víc
než se zdá
Směj se ať jsi kdekoli,
úsměv prosím
Smíchem všechno přebolí
víc nemusím
Směj se ...
|
|
